Blog

Často dostávám otázku: "Jsou v církvi taky normální lidi?" 

Možná, že já nejsem úplně správným příkladem, ale mohu Vás ujistit: "Jsou!"


 

Je neděle, 17. listopadu 2019. Skončila jsem v šest "v práci" a šla se projít na Národní třídu. Došla jsem až ke kostelu u Karlova mostu, kde byla od osmi mše. Lavice byly plné, a tak jsem si sedla na kraj zpovědnice, zpola to byl experiment, za jak dlouho mě někdo vyhodí a z části to bylo moje husitská nátura, sedat katolíkům na posvátné místo....

Nemůžeš jít bez punčocháčů! Ale jistě, dáma bez punčocháčů nejde ani k popelnici. A tak se v domácnosti kupí odpadky. Wichterle, vynálezče kontaktních čoček a polyamidového vlákna silonu, měls to někdy na sobě?!

Připadám si poslední dobou hanebně nevyužita a v mém diáři se kupí jednotky volných minut. Jako do propasti hledím na prázdné políčko, celý volný den. Dumám nad tím, zdali jsem si jen cosi neopomenula zapsat. Ale na mé lajdáctví se nedá spoléhat. Jsem v organizaci (ano, obsedantně) pečlivá. Navíc už mě kontroluje i mobil, který ponouká k odchodu...

Otevřeš noviny, jsem tam. Otevřeš rádio, jsem tam, Otevřeš lednici... ne, jsem v mrazáku.
Je 5.23. Nespím. Dneska nikam nemusím. Je to divné. Jsem vyčerpaná, přemoudřelá radilka, s rudou šmouhou neslíbatelné rtěnky (kéž by!) táhnoucí se kamsi k uchu, zralá na chocholouška, nebo minimálně na zdravotní procházky okolo řeky, s přísným hlídačem, který...

Před třemi roky, 4. července 2016, mi bylo třicet. Hystericky jsem brečela v posteli - protože jsem si připadala - stará. (!) Letos, o tři roky později, zodpovědně dumám nad tím, z čeho bych mohla být hysterická letos. Témata by se našla. (Jsem ještě starší. Začínám opět studovat, zvládnu to? Akné dospělých žen. Svět hladoví, fyzicky i duchovně a...

Ano. Je to bláznivé. Dost možná je to hodně bláznivé. Ale nemluví apoštol Pavel právě o tomhle? "Kde jsou učenci, kde znalci, kde řečníci tohoto věku? Neučinil Bůh moudrost světa bláznovstvím? Protože svět svou moudrostí nepoznal Boha v jeho moudrém díle, zalíbilo se Bohu spasit ty, kdo věří, bláznovskou zvěstí." (1. Korintským, verše 20-21)

A u mě někdy taky tak trochu punk. Stojím v "dámě nedůstojných", ale pohodlných domácích bačkorách nad pugétem květin od mojí mámy. S hrnkem čaje "Štěstí je...", který si na nic nehraje, je drsně pálivý po pepři, rozehrává se v něm melodie tymiánu, který se vášnivě líbá s černou růží. Prostě heavy metal jak má být. Kůže a tetování. Postní...

31. prosince 2018 jsem "koupila celou loži". Když nevíš, co bys, naplánuj cestu do Budapešti, optimálně na Rossiniho tříhodinovou operu Italka v Alžíru. Zabukuj si hotel Opera, aby to nebylo lán cesty. Tolik k plánu.

"V túto zasneženú sezónu nám prajú hostia z českých krajov. Na dnes prijala pozvanie presná a prenikavá Martina Viktorie Kopecká s ozajstnou kázňou, za akou sa v januári určite umárate.
Nech sa páči, ochutnajte:
"Žít v rodině znamená neustále vylaďovat zvukový chaos, který má potenciál hudby.
Rozmanitost a schopnost přežít i...

Pamatujete ještě na Boba? Bob povýšil, už nemá šéfa. Sám je šéf. (Ne, nezmámila ho touha hrát si na Boha.) Ale už neláduje jogurty do chlaďáku jako dřív. Dohlíží na chod pokladen, vede tým, pozoruje, dennodenně se ze svého mikrokosmu dívá do něčeho mnohem většího. Do oken universa, do duše člověka. Přehnáním? Rozhodně. Ale ne tak docela.

"Budu slavit Vánoce ve svém srdci a snažit je se tam udržet celý rok." tak zní výrok anglického spisovatele Charlese Dickense, který skutečně o Vánocích, jejich atmosféře a kouzlech něco věděl - vždyť právě on napsal Vánoční koledu - knihu, která vypráví příběh o jednom lakomém mrzoutovi, kterého o Štědrý večer navštíví tři duchové a změní ho tak,...

14.02 "Vole, já už tady čekám přes dva tisíce let." pravil kdosi komusi ve frontě na poště. Zpozorním, zdali to není Pán. Není to Pán. (Teda asi.) Mačkám tedy pokorně "Dopisy - odeslání nad 5ks". Obsloužena budu u přepážky 1-5. Jednou. Až přijde čas. Co je pět minut oproti věčnosti. Trpělivost, mé dítě, zní mi v hlavě.