Blog

Často dostávám otázku: "Jsou v církvi taky normální lidi?" 

Možná, že já nejsem úplně správným příkladem, ale mohu Vás ujistit: "Jsou!"


 

Léta se na své dlouhé cesty světem balím podle osvědčeného seznamu, který počítá naprosto se vším, a tak jsou na něm položky jako kapky do očí, lak na nehty decentního odstínu, obuv do vody, univerzální přechodka do zásuvky, výběr z díla mistra Jana Husa a podobně. Ovšem! Šaty na oběd s papežem! Ty jsem s sebou neměla. Nevadí, i tak...

Když si princ Harry bral krásnou Meghan, prohlásila během obřadu komentátorka televize Nova smrtelně vážně, že snoubenci "právě dostávají kázání". Kázání nelze "dostat" třeba jako rýmu. Kázání, nebo řekněme - promluva duchovního - není chvíle klečení na hrachu v koutě pod hrozícím ukazováčkem. Tak co to tedy je?

Hodinová ručička míří ke čtvrté hodině, v poledne jsem měla oběd (losos, pečená zelenina a pár malin) a zatím ještě nemám hlad. Ne-mám-hlad. To je vlastně prvotní pocit (logicky) po tom, co jsem začala skutečně normálně jíst.

Dlouho dobu mě oslovuje myšlenka těla jako chrámu, ve kterém chce přebývat duch Boží. ("Či snad nevíte, že vaše tělo je chrámem Ducha svatého, který ve vás přebývá a jejž máte od Boha? ... Svým tělem oslavujte Boha." 1. list do Korintu, 6. kapitola.) Jenže od stavu "myšlení" a dokonce "vědění" je k akci na záchranu těla pořád ještě dlouhá...

"Přikryje tě svými perutěmi, pod jeho křídly máš útočiště, pavézou a úkrytem je ti jeho věrnost." Žalm 91, verš 4.
Dopis rodičům, kteří uvažují o křtu svého dítěte. Ale i těm, kteří se nad tím zatím ještě nikdy nezamysleli.

V jedné docela zapadlé vesnici na samém okraji světa došlo k hádkám - už si nikdo nepamatoval, kvůli čemu to vlastně začalo, ale rozdělení obyvatelstva bylo čím dál víc znát. Atmosféra zhoustla a radost už si nikdo nepamatoval. Kostel byl v té vesnici ale jenom jeden a tak se tam všichni lidé v neděli scházeli.

Zkušenější kolegové tvrdí, že si člověk zvykne. Tak ano, člověk si zvykne, ale svět se pořád diví.

Ježíšovo okouzlující charisma, jeho upřímná vřelost a nehraná laskavost, morální vize a ušlechtilé pohnutky, které byly završeny skutečnými divy, zapůsobily tak, že se Jidáš stal nejoddanějším žákem svého Mistra, za kterého by položil svůj život. Jidáš niterně věřil v Ježíšovo božství, nepochyboval o tom, že Ježíš je Mesiáš (Spasitel) a doufal, že...

Zima se dá přežít jen díky knihám, které přinese Ježíšek. A ten zaručeně ví, po čem čtenářovo srdce touží. Jenže pak vánoční knihy dojdou, krize je na spadnutí a sníh nikde. Potom je třeba sáhnout k těm odloženým, nedočteným, kterých je v knihovně vždycky dost a čekají na svou chvíli.

Čas lidského života není jako čas věcí, není to pouze chronos - čas jednosměrně plynoucí jako voda v potoce, čas odměřovaný neomylnou vteřinovou ručičkou a čas adventního kalendáře s přídělem čokolády na každý den. Náš čas je právě teď - tuto noc příchodu Božího Syna na nás svět, více než kdy jindy -...

Toto praví Panovník Hospodin: Já vezmu ratolest z vrcholku vysokého cedru a zasadím ji. Z vršku jeho koruny utrhnu snítku a zasadím na vysoko čnící hoře. Zasadím ji na vyvýšené hoře izraelské a vyžene větve, ponese plody a stane se nádherným cedrem. Pod ním bude bydlet všechno ptactvo, všechno, co má křídla, bude bydlet ve stínu jeho větvoví....

Zákulisí, v pořadí 01
"Paní farářko, co si na světě přejete úplně nejvíc?" Ptal se mě kdosi nedávno a mířil na mě diktafonem, který výhrůžně červeně poblikával.
(Svatej klid a pokoj, tvl.)
"Světový mír a zachování čtyř ročních období v mírném pásmu." Odpovím nakonec.