Blog

Často dostávám otázku: "Jsou v církvi taky normální lidi?" 

Možná, že já nejsem úplně správným příkladem, ale mohu Vás ujistit: "Jsou!"


 

31. prosince 2018 jsem "koupila celou loži". Když nevíš, co bys, naplánuj cestu do Budapešti, optimálně na Rossiniho tříhodinovou operu Italka v Alžíru. Zabukuj si hotel Opera, aby to nebylo lán cesty. Tolik k plánu.

"V túto zasneženú sezónu nám prajú hostia z českých krajov. Na dnes prijala pozvanie presná a prenikavá Martina Viktorie Kopecká s ozajstnou kázňou, za akou sa v januári určite umárate.
Nech sa páči, ochutnajte:
"Žít v rodině znamená neustále vylaďovat zvukový chaos, který má potenciál hudby.
Rozmanitost a schopnost přežít i...

Pamatujete ještě na Boba? Bob povýšil, už nemá šéfa. Sám je šéf. (Ne, nezmámila ho touha hrát si na Boha.) Ale už neláduje jogurty do chlaďáku jako dřív. Dohlíží na chod pokladen, vede tým, pozoruje, dennodenně se ze svého mikrokosmu dívá do něčeho mnohem většího. Do oken universa, do duše člověka. Přehnáním? Rozhodně. Ale ne tak docela.

"Budu slavit Vánoce ve svém srdci a snažit je se tam udržet celý rok." tak zní výrok anglického spisovatele Charlese Dickense, který skutečně o Vánocích, jejich atmosféře a kouzlech něco věděl - vždyť právě on napsal Vánoční koledu - knihu, která vypráví příběh o jednom lakomém mrzoutovi, kterého o Štědrý večer navštíví tři duchové a změní ho tak,...

14.02 "Vole, já už tady čekám přes dva tisíce let." pravil kdosi komusi ve frontě na poště. Zpozorním, zdali to není Pán. Není to Pán. (Teda asi.) Mačkám tedy pokorně "Dopisy - odeslání nad 5ks". Obsloužena budu u přepážky 1-5. Jednou. Až přijde čas. Co je pět minut oproti věčnosti. Trpělivost, mé dítě, zní mi v hlavě.

Leckde už (víc než) týden přemoudřele vyprávím, jak je nutno advent strávit důkladnou duchovní přípravou a rozjímáním. A pak sama sebe přistihnu, jak s pěti taškami v podpaží a jednou v zubech běžím po Václaváku, abych ještě koupila tamto a ono. Kovářova kobyla sice někdy chodí bosa (po Václaváku spíš ne), ale nejsou to jen hloupé výmluvy? Chci...

Jak dokončit práci na celý měsíc během několika minut? (Sníst naráz celý čokoládový adventní kalendář.) Výborně, tak už víme, že snadná řešení existují a vábí nás na každém kroku. Ale co když si to nechceme dělat snazší? Co když chceme Advent letos aspoň trochu smysluplně - "pročekat"? Na každý adventní týden je tu připraveno sedm krátkých denní...

Mocné zaklínadlo, které určovalo do velké míry moje životní směřování. "To či ono holky nedělají." anebo ještě palčivěji "Tohle prostě holky nesmí a nemohou!" Vyhlásila jsem (vlastně docela nevědomě) válku celé řadě zapšklých učitelek a nudných moralistů a vůbec celé společnosti, která se mě snažila přesvědčit, že jako dívka/žena, se nesluší...

Ženeva, 18. června 2018. Mám tři dny na to, abych sehnala černé šaty. 72 hodin na to, abych se připravila na setkání, které mi možná změní život. 4320 minut na to, abych si v hlavě srovnala, na co se chci papeže Františka zeptat.

Léta se na své dlouhé cesty světem balím podle osvědčeného seznamu, který počítá naprosto se vším, a tak jsou na něm položky jako kapky do očí, lak na nehty decentního odstínu, obuv do vody, univerzální přechodka do zásuvky, výběr z díla mistra Jana Husa a podobně. Ovšem! Šaty na oběd s papežem! Ty jsem s sebou neměla. Nevadí, i tak...

Když si princ Harry bral krásnou Meghan, prohlásila během obřadu komentátorka televize Nova smrtelně vážně, že snoubenci "právě dostávají kázání". Kázání nelze "dostat" třeba jako rýmu. Kázání, nebo řekněme - promluva duchovního - není chvíle klečení na hrachu v koutě pod hrozícím ukazováčkem. Tak co to tedy je?

Hodinová ručička míří ke čtvrté hodině, v poledne jsem měla oběd (losos, pečená zelenina a pár malin) a zatím ještě nemám hlad. Ne-mám-hlad. To je vlastně prvotní pocit (logicky) po tom, co jsem začala skutečně normálně jíst.