Farářko, najez se! Díl 2.

26.05.2018

Hodinová ručička míří ke čtvrté hodině, v poledne jsem měla oběd (losos, pečená zelenina a pár malin) a zatím ještě nemám hlad. Ne-mám-hlad. To je vlastně prvotní pocit (logicky) po tom, co jsem začala skutečně normálně jíst. 

Tak, úvod bychom měli. Ovšem, ono se děje mnohem víc věcí.

Stojí to vlastně i v podtitulu knihy Jídlo na prvním místě. Vyzkoušejte Whole30 a změňte svůj život k nepoznání. To víš, že jo, jasně, říkala jsem si váhavě při čtení předmluvy. No, jenže ono se to v jistém slova smyslu skutečně stalo.

Abych to vzala ale nějak popořadě. Jídlo v mém životě, přestože jsem velký mlsoun, nehrálo moc důležitou roli. Bylo v pořadí priorit někde v druhé polovině, hned za "dokonale vyžehlená sukně", "precizně nalakované nehty", nebo "vytřeno pod kuchyňskou linkou".

Docela blbý, protože bez jídla je člověk (v mém případě)

  • vyčerpaný (následkem čehož: bez elánu natož jiskry)
  • štěkavý, následně potom frustrovaný
  • spontánně se rozhodující v oblasti jídla (taková trochu "bodová dieta - sbodnu, co najdu")
  • nesoustředěný
  • a tak na škále odstínů hladu dál...

Knížka a myšlenka Whole30 mě přivedla k myšlence, že to prostě zvládnu. Že svým zodpovědnějším přístupem k jídlu změním všech několik faktů vyjmenovaných výše, že na to budu mít čas i náladu, a že se skutečně stanu tak trochu tím, co jím, což vyloučilo konzumaci neskutečně mastných a sladkých koblih i další chemicko-průmyslově uvařené amarouny.

Jídlo na prvním místě mě naučilo tolik věcí o světě jídla, že jsem si do té doby nedokázala představit, co do sebe denně více čí méně pravidelně (u mě velmi nepravidelně) cpu. A taky mi to ukázalo novou cestu, která je nejen udržitelná, ale má svůj smysl. Takže tedy, v krátkosti, co nejím. (Bez ambice vysvětlovat, proč zrovna tohle nejím - všechno najdete na internetu, odkazy níž.)

  • průmyslově zpracované potraviny
  • obiloviny
  • luštěniny
  • soja
  • přidaný cukr
  • mléko a výrobky z něj
  • alkohol
  • rostlinné oleje, krom olivového

Možná, že Vám v hlavě právě běhá toto: "Fajn. A co teda proboha jíš???"

  • opravdové jídlo: maso, ryby, vajíčka, zeleninu, ovoce, některé ořechy a přírodní tuky.
  • a ano, chutná mi to, dokonce moc.

Z původních plánovaných 30ti dnů už mi zbývá jen pár, podařilo se mi zlikvidovat "cukrového démona", protože postupem času tělo zjišťuje, že jídlo třikrát denně bude, takže mě tedy nepřepadají záchvaty žravosti a touhy po mastném, slaném a sladkém zároveň. Také budu mít možnost pokusem zjistit, jak se mi bude dařit, až zase zařadím obiloviny, mléko a pod. Jak jsem na tom s váhou, nevím, protože se mi ve váze vybily baterky a nebylo mým cílem, aby se ze mě stala zimomřivá twiggy. Uvědomila jsem si, že jsem si jídlo nedokázala naplánovat a když už jsem se přes den přeci jen najedla, tak jsem si vybrala jídlo s maximem sacharidů a pak už jsem nebyla skoro s to uvažovat, natož dál nějak normálně fungovat, protože mi musel inzulín kapat z očí. Za to bílkoviny se v mém původním jídelníčku krčily kdesi v koutě a bázlivě čekaly na svou příležitost, k níž častokrát nedošlo.

Whole30 mě naučilo, že

  • jíst pravidelně a dobře, by skutečně mělo být prioritou - navíc, máme ohromné štěstí, že si jídlo můžeme koupit v dostatečném množství
  • je dobré se ptát, odkud maso, zelenina nebo vajíčka jsou. Ano, jistě takové biovejce vyjde dráž, ale já aspoň nezačínám den nad omeletou, která byla ještě před pár dny "narvaná v kleci"
  • je dobré jídlo plánovat jako jiné součásti dne. A nosit si jídlo v krabičce taky jde. Naučte se pár jídel, která si zvládnete připravit k obědu při vaření snídaně a budou Vám pak chutnat i studená (což pro mě byl oříšek, ale zvládla jsem to)
  • jídlo máme mít v mysli uloženo s pozitivní psychologickou reakcí. Tj. žádné provinění nočních vyjídačů lednic - to, že se něco takového stane, má svou příčinu. Zkoumejte etikety a ptejte se, co jíte
  • v lokalitách, kde se obvykle přes den pohybujete, si najděte místa, kam v případě potřeby můžete jít nakoupit vhodné jídlo. Zjistila jsem, že třeba na Staromáku a v oblasti poblíž, kde se nejčastěji vyskytuju, je tohle už solidně velký "ořech", ale jde to, pátrejte, najdete
  • z počátku s sebou noste každý den i kousek ovoce, já sice nesvačím, ale určitě je lepší v případě velkého nenadálého hladu (a ten na začátku tedy přicházel) sníst meruňky nebo banán, než vzít útokem první KFC a pak plakat nad posledními mastnými drobky
  • lidé okolo Vás jsou citliví na to, když se útočí na jejich jídlo. Nechte je žít. Pokud se budou ptát, můžete vysvětlovat, ale nekažte nikomu chuť na jeho jídlo, to není fér
  • jídlo je zábava a tak je to příležitost být vděčný. Za to, že máme, co jíst, za taky za to, že někdo chce jíst s námi

No a k těm "zázrakům"

  • ohromně se mi zlepšila pleť
  • lidé v mém okolí mi říkají, že prý zářím (o přítomnosti radiace v místě bydliště nemám povědomí)
  • začala jsem mít žízeň, kterou jsem doposud neznala, tj. pití bylo ještě za jídlem (ale trávení bílkovin chce prostě dost vody)
  • začala mi "chutnat" obyčejná neperlivá voda a z bublavé vychlazené Mattonky se stal můj nový Dom Perignon, vlastně obecně se dá říct, že mnohem víc prožívat chuť jídla
  • ráno mám hlad (což jsem doposud neznala), a nedělá mi problém vstát o půl hodiny dřív, protože mám na to vstávání energii
  • díky teorii o "tichém zánětu" v těle a jeho eliminaci díky jídlu se mi pravděpodobně definitivně spravilo bolavé rameno
  • naučila jsem se si jídlo vybrat, naplánovat a užít

Dost bylo unaveným a hladovým farářkám.


Zdroje na internetu (např.): 

ENG https://whole30.com/whole30-program-rules/

CZ https://paleosnadno.cz/whole-30/

Knížky:

Jídlo na prvním místě. Dallas a Melissa Hartwig. Jan Melvil Publishing.

Dobře živeni. Melissa Joulwan. Jan Melvil Publishing.