Jidášova rehabilitace 1. díl

29.01.2018

Zima se dá přežít jen díky knihám, které přinese Ježíšek. A ten zaručeně ví, po čem čtenářovo srdce touží. Jenže pak vánoční knihy dojdou, krize je na spadnutí a sníh nikde. Potom je třeba sáhnout k těm odloženým, nedočteným, kterých je v knihovně vždycky dost a čekají na svou chvíli.

Došlo mi to ve výšce několika tisíců metrů nad mořem, na trase Frankfurt - Ammán. Kde taky jinde - než kousek nad místem, kde se celý příběh měl odehrát. Je skutečně Jidáš Iškariotský pomyslným vymknutým kloubem, odumřelou končetinou a poškozeným obratlem páteře Ježíšových dvanácti apoštolů? Anebo je to úplně někdo jiný, kdo potřebuje tejpy či rovnou přímo amputaci?

V Janově evangeliu je Jidáš dvakrát označen jako "ten, který ho (Ježíše) měl dvakrát zradit". Že Jidáš prodal Ježíše za třicet stříbrných a napomohl k jeho zatčení, ví kde kdo - a když se to říká a zpívá, tak to tak musí být. V každém dobrém příběhu najdeme nějakého Saurona nebo Lorda Voldemorta. Jenže Bible nebyla sepsána někde po kavárnách, aby se nakonec stala bestsellerem. Byla staletí překládána, přepisována, opisována a vykládána. A to, co tam nebylo - ale hodilo by se to - mohlo být vloženo až později. Nevíme. Nikdo neví.

Děj knihy Amose Oze, izraelského prozaika, se odehrává na přelomu let 1959 a 1960, kdy se pětadvacetiletý student Šmuel Aš stěhuje k panu Waldovi, moudrému starci, aby mu dělal společnost, diskutoval s ním a vařil mu čaj. V knize se doplňuje několik příběhů, jejichž pointu Vám nechci lehkovážně vyzradit. Ale jednou v noci čte Šmuel dílo rabiho Jehudy Arjeho a popíše samým vzrušením okraje knížky, tak jako jsem já nadšeně podtrhovala řádek za řádkem a měla chuť vzbudit spícího spolucestujícího aerolinky Royal Jordanian Airlines, abych mu oznámila, že s Jidášem možná nebude tak zle!

Suma sumárum a se stručným uvedením do problematiky: 

Židovský národ čeká na svého Spasitele (Mesiáše). Následovníci a učedníci (apoštolové) Ježíše z Nazareta věřili, že právě on je Syn Boží - že je to Bůh Spasitel. Rozdíl mezi židy a křesťany je v tom, že židé na svého spasitele dál čekají, křesťané už ho v Ježíši Kristu mají.

Předtím, než si Jidáš začal psát do kolonky "povolání: apoštol", žil jako velmi bohatý člověk. Jednoho dne se Jeruzalémští kněží doslechli (Mark Zuckerberg si ještě dloooouho potom hrál v uhláku, než založil facebook) neuvěřitelné zvěsti o člověku z Galileje, který dokáže uzdravovat a dělat zázraky. To by ještě nebylo nic dramatického, falešných proroků (kteří například oznamovali příchod výše zmíněného spasitele) a bláznů nebylo ve světě málo, ale tohle individuum mělo své následovníky a jejich množství rychle přibývalo. A tak se v Jeruzalémě konal konkurz na správnou osobu, která by se dokázala nenápadně infiltrovat mezi ony vyznavače, podávat zprávy o průběhu putování a rozpoznat případné skutečné nebezpečí. Koneckonců omámit lid pouťovými triky a charizmatickými povídačkami dokáže kdekdo. A tak se převlečený Jidáš stal členem suity doprovázející proroka. S prostými rybáři se rychle spřátelil a rozuměl si i s Ježíšem. Dokázal snadno předstírat, že mu věří a tak se rychle stal jedním k jeho nebližších. Uměl počítat do stovky a tak mu svěřili kasu.

Jenže špeh se tak mocně sžil s těmi, na které měl donášet, až došlo k překvapivému zvratu. 

Pokračování příběhu?