Farářčin adventní kalendář. Díl 1.

30.11.2018

Jak dokončit práci na celý měsíc během několika minut? (Sníst naráz celý čokoládový adventní kalendář.) Výborně, tak už víme, že snadná řešení existují a vábí nás na každém kroku. Ale co když si to nechceme dělat snazší? Co když chceme Advent letos aspoň trochu smysluplně - "pročekat"? Na každý adventní týden je tu připraveno sedm krátkých denní čtení z Bible, ale i jiných zdrojů. Jestli si denní čtení "sníte" hned všechno anebo si každé vychutnáte zvlášť, nechám na Vašem moudrém posouzení.

Abychom měli instrukce kompletní, bylo by možná dobré připomenout, že Advent - z latiny adventus, znamená příchod. Je to začátek církevního, liturgického roku (tedy takový křesťanský první leden), je to doba, kdy čekáme na příchod Spasitele, duchovně se obnovujeme a chystáme na Vánoce. A optimálně v rozjímavé náladě vykonáme alespoň trochu dobročinnosti.

A poznámka pro ryze prakticky založené: "V západní tradici je advent také dobou zklidnění. Odpovídalo to životnímu stylu našich předků, jejichž přirozeným rytmem byla intenzivní práce v době od jara do podzimu, kdy bylo nutné zvládnout veškeré zemědělské práce, a odpočinek v zimě, kdy se vykonávaly domácí práce jako draní peří, šití, pletení, předení, tkaní, apod." (říká Wiki)

1. adventní neděle 2. prosince - Žalm 121

Pozvedám své oči k horám: Odkud mi přijde pomoc?

Pomoc mi přichází od Hospodina, on učinil nebesa i zemi.

Nedopustí, aby uklouzla tvá noha, nedříme ten, jenž te chrání.

Ano, nedříme a nespí ten, jenž chrání Izraele.

Hospodin je Tvůj ochránce, Hospodin je ti stínem po pravici.

Ve dne tě nezasáhne slunce ani za noci měsíc.

Hospodin tě chrání ode všeho zlého, on chrání tvůj život.

Hospodin bude chránit té vycházení i vcházení, nyní i na věky.


pondělí 3. prosince - Robert Fulghum, Opravdová láska

"Chtěl jste krátké milostné příběhy. Tenhle je dlouhý, ale zato nepatrný. Skoro každé sobotní ráno jdu na seattleský trh Pike Place - nakupovat a taky pokračovat v milostném románku.

Už několik let kupuju květiny od mladé ženy, je to emigrantka pocházející z nějakého horského kmene v Indočíně. Kdyby nic jiného, tak má vždycky nejčerstvější a nejkrásnější květiny. Ale i ona sama je svěží a krásná květina. Nevím, jak se jmenuje, a ona neví, kdo jsem já. Ani nemluvíme stejným jazykem. Já jsem pro ni prostě jeden zákazník.

Ale ona je pro mě jarem. Má tulipány, narcisy a taky kosatce. Je létem, protože má růže a slunečnice. A taky je podzim, protože prodává jiřiny a chryzantémy. Vegetační období se chýlí ke konci a ona prodává kytice spadaného listí a už je po všem. V zimě se mi po ní stýská.

Vyměňujeme květiny za peníze a já se vždycky pokusím letmo dotknout její ruky, ale tak aby si toho nevšimla. Vždycky jí nechám drobné, ale ona mi za to vnutí jednu květinu navíc.

Jednou jsem zkusil skoupit všechny její květiny, ale ona jen zavrtěla hlavou. Ne. Nechápu proč. Možná taky někoho miluje a chce tam být, až si k ní přijde koupit květiny."


úterý 4. prosince - biblická kniha Kazatel, kap. 1, verše 5-7

Slunce vychází, slunce zapadá a dychtivě tíhne k místu, odkud opět vzejde. Vítr spěje k jihu, stáčí se k severu, točí se, točí, spěje dál , až se zas oklikou vrátí. Všechny řeky spějí do moře, a moře se nepřeplní; do místa, z něhož vytékají, se zase vracejí k novému koloběhu.


středa 5. prosince - Tančící skály, Marek Orko Vácha

"O Thálétovi z Miléta se vypráví, že jednou večer prý při chůzi pozoroval hvězdnou oblohu a přitom spadl do study s vodou. Viděla to jedna služba a Thálétovi se vysmála.

Smích této služky je slyšet napříč dějinami. Je to smích lidí, kteří se nikdy nedívají vzhůru. Je to smích těch, kteří se umějí dobře orientovat ve světě vezdejším, život mají vyřešený a otázky zodpovězené, mají známé a vědí, jak se svět točí. Naopak lidí, kteří se rádi dívají na nebe, budou zřejmě v tomto světe vždy trochu směšní svou snahou dávat přednost duchovnímu před hmotným."


čtvrtek 6. prosince - Lukášovo evangelium, kap. 1, verše 26-33

Když byla Alžběta v šestém měsíci, byl anděl Gabriel poslán od Boha do galilejského města, které se jmenuje Nazaret, k panně zasnoubené muži jménem Josef, z rodu Davidova; jméno té panny bylo Maria. Přistoupil k ní a řekl: "Buď zdráva, milostí zahrnutá, Pán s tebou." Ona se nad těmi slovy velmi zarazila a uvažovala, co ten pozdrav znamená. Anděl jí řekl: "Neboj se, Maria, vždyť jsi nalezla milost u Boha. Hle, počneš a porodíš syna a dáš mu jméno Ježíš. Ten bude veliký a bude nazván synem Nejvyššího a Pán Bůh mu dá trůn jeho otce Davida. Na věky bude kralovat nad rodem Jákobovým a jeho království nebude konce.


pátek 7. prosince - Miloslav Matouš, Noc na horách

Svět by chtěl zkoušet znalost mou a vlohu.

Já ztichnuv šeptám k tobě, svému Bohu: ty sám mne v pravdě prozkoumej a zkus!

Vím pramálo, leč srdce nemám chladné.

A když sem světlo někdy nedopadne, ty vyčkáváš: vždyť byl jsem skály kus...

Můj Stvořiteli, krůpěj síly tvůrčí, mé žíznivé a matné lampě urči, ať vzplane mysl, rozžhaví se cit!

A třeba leckde drsná plocha zbývá, můj Pane, zůstaň: za ní bytost živá se hotoví svůj kámen vybrousit.


sobota 8. prosince - biblická Kniha Moudrosti, kap. 1, verše 13-15

Vždyť Bůh smrt neučinil, ani se netěší ze zahynutí živých; stvořil totiž všechno, aby to bylo, čemu dal na světě vzniknout, určil k spáse, není v tom smrtící jed; podsvětí nebude kralovat nad zemí. Vždyť spravedlnost je nesmrtelná.